Historie

Základem bohatství českých měst bylo řemeslo. Některá česká města proslula svou vlastní řemeslnou výrobou – například v Humpolci a v Rychnově nad Kněžnou byli odjakživa soukeníci, ve Skutči, Holicích a Litomyšli obuvníci, Třebechovice, Týniště a Kostelec nad Orlicí prosluli koželužnou výrobou. V Hradci Králové bylo starou živností mydlářství.

Kapitola první – mydlářská dílna v Kuklenách

  • 12.1.1812 získává Matěj Pilnáček výuční list od mydláře Špuláka

Roku 1795 se v Kuklenách narodil Matěj Pilnáček, rodiče ho nechali vyučit mydlářem, Matěj si zakládá vlastní malou dílnu. Řemeslo se dědí z otce na syna a tak syn Matěje, Václav Pilnáček, přebírá dílnu a pokračuje v rodinném řemesle.

  • 1854 Václav Pilnáček přebírá živnost od otce

Kapitola druhá – dům na náměstí

  • 1882 Josef Pilnáček kupuje dům na Velkém náměstí č. 21

Další pokračovatel rodu – syn Václava Pilnáčka, Josef Pilnáček, se touží osamostatnit a tak si nejprve najímá a poté za přispění věna své manželky kupuje dům s mydlářskou dílnou na Velkém náměstí č.21. Dílnu zmodernizoval a rozšířil.

  • 1891 stříbrná medaile na Jubilejní zemské výstavě v Praze

V roce 1891 se v Praze koná Jubilejní zemská výstava, Josef pochopil a správně odhadl její význam a na tuto výstavu posílá velkou expozici. Na výstavě získává stříbrnou medaili a tím se jeho jméno okamžitě stává známé po celých Čechách. Dílna už nestačí ani svým vybavením ani kapacitou.

Kapitola třetí - továrna na Pospíšilově třídě

  • 1895 kupuje pozemek na Pospíšilově třídě
  • 1899 otevírá první část továrny

V roce 1895 se Josef Pilnáček odvážně rozhodl koupit rozsáhlý pozemek na Pospíšilově třídě a v roce 1899 už stojí na tomto místě první část nynějších továrních budov.

Josef si získává důvěru spoluobčanů a je zvolen do několika veřejných funkcí mimo jiné i náměstkem starosty města.

Josef V.B.Pilnáček

  • 1912 společník v továrně svého otce
  • 1929-1942 starosta města

Nejen řemeslo se dědí z otce na syna, dědí se i pracovitost odvaha a zaujetí pro věc – syn Josef V.B. Pilnáček se velmi podobá svému otci, rychle se učí a je platným spolupracovníkem svému otci. V roce 1912 ho otec učinil svým společníkem. Zkušenosti a znalosti, které Josef V.B.Pilnáček získal na svých cestách po Evropě rychle přenáší do závodu a tak je továrna postupně rozšiřovaná, modernizovaná a používá špičkovou technologii výroby. Továrna postupně rozšiřuje sortiment a před válkou už vyrábí mýdla, svíčky, voňavky, sodu, glycerin…

Také Josef V.B.Pilnáček se těšil velké důvěry občanů města, mezi lety 1929 a 1942 byl starostou města. (V roce 1939 se Pilnáček rozhoduje setrvat spolu s ostatními zastupiteli města ve funkci a předejít tak správě města německými okupanty. Přes jeho osobní statečný postoj nakonec pod silným tlakem událostí v roce 1942 odstupuje z funkce. Městu ještě odkazuje finanční prostředky z účtu, kam ukládal plat starosty.)

Josef P.Z.Pilnáček

  • 1930 – společník v továrně

A opět se rodinná tradice předává z otce na syna – syn Josefa V.B.Pilnáčka, Josef P.Z.Pilnáček se na své povolání připravuje ve školách doma i v zahraničí, jezdí na zkušenou do evropských továren.. Je stejně podnikavý a pracovitý jako otec.

Dynamický rozvoj továrny zabrzdila II.světová válka. Po roce 1945 se mladý Josef P.Z.Pilnáček opět pouští do nové práce a továrna se znovu začíná rozvíjet. Přichází však únor roku 1948 k moci se dostávají komunisté..

Kapitola čtvrtá – zabavení majetku

  • 1948 zabaven majetek
  • 1949 zavražděn Josef V.B. Pilnáček
  • 1949 uvězněn Josef P.Z. Pilnáček

Po únoru 1948 byl rodině Pilnáčků zabaven veškerý majetek, byl jim zakázán vstup do továrny. 11.5.1949 byl Josef V.B. Pilnáček přepaden a ubit k smrti. Okolnosti vraždy zůstávají dodnes nejasné. O jeho smrti místní tisk neinformoval, přesto se na pohřbu sešly tisíce lidí. Josef P.Z.Pilnáček byl uvězněn a po jeho propuštění byla jeho rodina vystěhována z Hradce na samotu do Orlických hor. Z továrny byly postupně vystěhovány stroje, byla zastavena výroba mýdla a do prázdných budov byla přesunuta firma Tesla a výzkumný ústav.  Jméno Pilnáček mělo být zapomenuto.

Kapitola pátá – navrácení majetku

  •     1992 navrácen majetek

Po revoluci v roce 1989 byl rodině vrácen majetek zpět. Nebylo na co navazovat, v čem pokračovat, hodnoty vybudované předešlými generacemi byly nenávratně zničeny. Budovy byly většinou vráceny ve špatném stavu, léta neudržované, nerozvíjené, neopravované. Rozvětvená rodina se zpočátku společně starala o celý vrácený majetek, po 17 letech došlo k dohodě a majetek byl rozdělen mezi jednotlivé rody.

Olga Řeháčková

  • 2009 jediný majitel areálu továrny
  • 2011 Josef Pilnáček s.r.o. - Filip Řeháček

Budovy bývalé Pilnáčkovy továrny od roku 2009 vlastní Olga Řeháčková, dcera posledního z řady Josefů Pilnáčků. Správu areálu svěřila do rukou nově vzniklé společnosti Josef Pilnáček s.r.o., kterou vede její syn Filip Řeháček.

Kapitola šestá - budoucnost

Co bude dál? Mýdlové bubliny se už do areálu nikdy nevrátí. Pro budovy hledáme novou náplň a postupně je opravujeme, naším cílem je areál proměnit v multifunkční objekt s nezaměnitelným kouzlem místa.
 

Kontaktujte nás

Odběr novinek